Včelařská konference

Honza (89.176.131.199) --- 16. 10. 2011
Re: Spad roztočů (54437)
Co s tím uděláme ? H.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Můžeme s tím, Honzo, udělat to, že si koupíme kyselinu mravenčí, houbičky či odpařovače a už na jaře za dobrého počasí jeden cyklus, pokud bude ještě co "léčit" (samozřejmě žertuju ... .-) )). A pak monitoring a podle něho v podletí dál, metodika je popsána v řadě míst, viz Včelařské forum, stránky VMS, Moderní včelař... Napsal bych pozdrav: "bez roztočů to nejde", ale radši ho sem psát nebudu ... :-)
Klidný den.
Jiří

Tak jsem včera počítal roztoče po 1. fumigaci ze dvou stanovišť (úpatí hor SM) :
1.       max 1600, min 110, prům 590 – v lese
2.       max 2080, min 80, prům 1120 – na vesnici
Včelstva byla bez jarního ošetření (spad 2,3 roztočů na včelstvo). Po posledním vytočení 1x Formidol, bez Gabonu. Denní spad byl u prům. včelstva koncem srpna 10 roztočů, před fumigaci 20 roztočů - včelstvo bylo již bez plodu. Chybou bylo, že 1x Formidol je málo, neměl jsem žádné léčivo, které bych použil podle výsledku monitoringu. Co s tím uděláme ? H.

jsou to blpci že ho zruřili

Je to dobře podaná informace, samozřejmě k úplnosti by to chtělo jěště doplnit.Zajímala by mne např.lokalita toho stanoviště. Díky.

ALIAMIRI : a spadlo okolo 500 - 700

J.B.: zimní měl 1 roztoč na 21 včelstev
přirozený spad v červn a červenci nízky, po gabonu spad 0až 200,
srpen a září-KM, formidol + 65% houbičky 2x až 5x spady kolem 50
10-14.10 Fumigace ( odstraněm plod asi 1 dm2) spady 50 až 2500 průměr asi 500 roztočů.
Moje hodnocení : vysoké spady jsou způsobeny roztočovým rokem= průběhem počasí a pravděpodobně nižším učinkem Gabonu PA
Nehodnotím to zatím jako katastrofu ale očekávám nějaké ztráty a oslabení některých včelstev s vyššími spady nad 1000
J.B.

Mám podobnou zkušenost.Zatímco přirozený spad byl nepatrný a nebyl nijak markantní ani když jsem na rozhraní července a srpna vložil odpařovače s KM na 4 týdny tak nyní po 1.fumigaci mě padalo 40 - 200 roztočů .Gabon jsem také letos nepoužil,ale podle prvních informací z naší ZO tak to padá i těm co Gabon měli.Jarní měl jsem měl úplně čistou.

Začínají se používat nevratné PET sudy na pivo, na 20 litrů. Má se to jmenovat Petainer KEG podle výrobce, který je má dělat. Asi to bude na medovinu lepší než nerez a podstatně levnější.
Na internetu třeba tady:
http://pivni.info/news/7895-petainer-novinka-na-ceskem-trhu.html

Pár sudů jsem sehnal, ještě když byly zálohovány 500 a byly od sodovky. Vypouštěcí jehlu jsem uřízl na rozbrusce a je to. V tomhle množství je kvasná zátka zbytečná stejně se z toho počítání bublinek akorát zhloupne. Stačí lehce zmuchlat nový obvaz a otvor s ním ucpat. Na klidové období se jen lehce natočí zátka , aby přetlak šel ven a je to. Stáčím hadicí kterou mám suvně připevněnou k tyčce a reguluju si tak výšku kalů. Tu ale musím pouze odhadnout a raději trochu přidám. Teď zrovna míchám rozkvas na další várku/bez varu/ tak uvidíme zájem a odbyt by byl. Zdraví R. Stonjek

Na to je jednoduchý fígl. do stáčecí hadičky se nasadí trubučka ve tvaru písmene U

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nerezov? sud
> Datum: 13.10.2011 20:01:17
> ----------------------------------------
> A jak je to u nerez sudu se stáčením, abych nenabral sedlinu dole? U
> demižonu to je vidět.
> Nemám zkušenost se stáčením, medovinu jsem nedělal, ale asi kdybych se o to
> pokoušel, tak demižon aspoň řídce opletený. Rozbitý demižon, který nebyl
> opletený není nic vyjmečného, to stačí trochu klepnout o dno.
> Nerez soudek bych si představoval něco se dnem do konusu, okénkem u dna a
> spodní výpustí, tak aby se dala solidně vypustit sedlina. Ale to by bylo
> cenově náročnější.
>
>
>

Jaký máte spad ? Denní spad jsem měl od 3 - 5 roztočů na včelstvo. Včera jsem poprvé fumigoval - n a odlehčení a spadlo okolo 500 - 700 roztočů na včelstvo. Únor vzorek 2 roztoči na 23 včelstev. V srpnu včely 2 x přeléčeno formidolem po týdnu. Bez gabonu. Severní morava. Čím silnější včelstvo, tím více roztočů.

A jak je to u nerez sudu se stáčením, abych nenabral sedlinu dole? U demižonu to je vidět.
Nemám zkušenost se stáčením, medovinu jsem nedělal, ale asi kdybych se o to pokoušel, tak demižon aspoň řídce opletený. Rozbitý demižon, který nebyl opletený není nic vyjmečného, to stačí trochu klepnout o dno.
Nerez soudek bych si představoval něco se dnem do konusu, okénkem u dna a spodní výpustí, tak aby se dala solidně vypustit sedlina. Ale to by bylo cenově náročnější.

Krištůfek :Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají

J. Burgel : pozor pozor to letos neplatí !!!!!!!
Za 5 měsíců si zkuste na toto varování vzpomenout.
J.B.

Krištůfek:
...Počítání v průběhu roku spadlých roztočů je také na zamyšlení.Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají z odevzdané měli,pokud ji ovšem odevzdá správnou a ne přesátou přes sítko.
.....

Tak si tu měl někdy přesej přes sítko, pak si ty roztoče spočítej a dej do té měli. Nebo nějakým jiným způsobem dojdi k počtu VD ve vzorku. Napiš si na paírek a pak dej vědět. Kolik procent jich asi tak najdou.

Pokud se rád sázíš je rozumné se sázet někte mezi 1/2 a 3/4.

Myslím, že letos dost lidí u nás mělo nulu a teď mají stav včelstev podstatně nižší.
Ale měli v systém důvěru, to je podstatné. :-)

Karel

No zkušennost s tím nemám ale určitě by to na medovinu šlo.Dá se na bazaru sehnat i levně narážecí hlava a tak by to bylo komplet.Kvasnou zátku spíš hadičku z narážeče ponořit do kelímku s vodou a je to.
Už mě to také mockrát napadlo a na You Tube je kolem úpravy a rozebírání kegů toho spousta.Myslím že stačí zadat slovo kegle.

Při přetáčení medoviny jsem rozbil demižon (50l, naštěstí už byla medovina přetočená do druhého). Uvažuju, jestli by nebylo lepší na medovinu pořídit starší KEG sud, dá se koupit do 1000kč, než další 50l demižon (nový cca 700kč italský, a prý vydrží ještě míň než starý český, který jsem rozbil). Výhodou Kegu je hlavně ta nerozbitnost. Nevím ale jaký typ KEGu to má být (s žehličkou? - co to je?) a jak pak nasadit kvasnou zátku. Dá se koupit, nebo by to bylo nutné nějak upravit? Nemáte s tímto prosím někdo zkušenosti?

Také bylo na přednášce řečeno, že v červnu nesmí včelstva strádat, musí maximálně plodovat, aby silně zazimovaly. Proto musí mít místo na plodování, snůšku, nebo zásoby včetně pylu. Pokud je snůšková přestávka, nebo nastanou medardovské deště,je na místě nevytáčet jarní snůšku, nebo přikrmovat. H.
***********************************************************
Nu tedy až kam jsme se dostali s falešnými proroky a ještě navíc mají za ty své bláboly dobře zaplaceno.
Jak mohou včelstva v červnu strádat? Měsíc,který poskytuje jasnou a velmi vydatnou snůšku.Nektaru a pylu se do úlů hrne nejvíce v roce,proto také se vytáčí med,který je jistý,řepka,ovocné stromy , malina a veškeré rostliny právě kvetou koncem května a hlavně v červnu.Takže o tom,že by v této době včelstva strádala,nemůže být vůbec řeč.Že nemají dostatek prostoru pro plodování?Inu chyba včelaře,takováto včelstva si to vyřeší po svém,vyrojí se.Slaboši se nerojí,ty je možno přikrmovat,ale užitek stejně nedají.Jak se říká : víra tvá tě uzdravila,čili kdo nevěří,ať tam běží.Dlouho jsem nic nenapsal do konference,ale poslední příspěvky mne natolik vytočily,že jsem neodolal abych nezareagoval.Ti mladí,kteří začínají se chytají čehokoli a není se čemu divit.Je to k jejich škodě,kdyby byli trochu moudřejší,sehnali by si potřebnou literaturu,prostudovali si ji a neskákali by na ty bláboly zde na konferenci ke své škodě.K čemu je dobré,vědět kdy se líhnou zimní včely,jestli již v červnu či v srpnu?Mnozí pochybují nejenom o tomto,i o jiných věcech a jiné o svých výmyslech chtějí přesvědčovat.Tato věc je dávno vyzkoumána a není zapotřebí o ní pochybovat.Včelař pokud dobře včelaří,toho takovéto prkotiny nezajímají a taky není proč.
Hlavně se o své včely dobře postarat v průběhu celého roku a to je ta ALFA a OMEGA. Počítání v průběhu roku spadlých roztočů je také na zamyšlení.Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají z odevzdané měli,pokud ji ovšem odevzdá správnou a ne přesátou přes sítko.Tak se mějte dobře,hlavně dobře prodejte letošní med,protože je ho habaděj na skladě.V supermarketech je cena medu za 1 kg přes 130.-Kč,jsou ho tam plné regály,jenže ze dvora prodej je jaksi malý,či má někdo již vyprodáno?

Zimní včely se prý líhnou i v červnu, je to prý dlohodobější proces než se dřív myslelo.
Je to prý výsledek nějakého výzkumu.

A i kdyby ne, a líhly se později, tak ke svému odchování potřebují dostatek včel i zásob a to se bez plodování v červnu obtížně podaří.

-------
Nevím kdo tam co přednášel, ale jestli chtěl říci že včely majímít hodně prostoru i zásob po celý rok, plod a chomáč se pohybuje vertikálně, atd., tak byl blízko pravdy.



Karel

Kazda prestavka v plodovani i ta v cervnu,se musi projevit na sile vcelstva.Pridam svoji letosni zkusenost.Vcelstva,kterym jsem nastavky podstavoval,sla do rojovky v pulce dubna,tam kde jsem nadstavil nastavek pan.sousi a mezisten,potom dalsi a vcely mohly jit nahoru,tam byl klid.Jeden kolega razil heslo:plod se Ti nesmi dotknout strupkove folie a vcely dole site...Je na tom kus pravdy.JosPr

Když už, tak musí plodovat v červenci. Aby na začátku srpna byl dostetek včelek na vychovávání zimních včel. Plodování v červnu je pro přezimování prakticky nepodstatné.

Také bylo na přednášce řečeno, že v červnu nesmí včelstva strádat, musí maximálně plodovat, aby silně zazimovaly. Proto musí mít místo na plodování, snůšku, nebo zásoby včetně pylu. Pokud je snůšková přestávka, nebo nastanou medardovské deště,je na místě nevytáčet jarní snůšku, nebo přikrmovat. H.

Zimní sedliště se mění jak včely spotřebovávají zásoby a posouvají se na plástu a uvolněný prostor, pokud není zanešen na jaře sladinou, slouží jako letní plodiště. Tak jsem to pochopil já a celkem by to i odpovídalo a pozná se to i podle barvy díla.
Potom jde o stavbu v plodišti(obnovu) s uložením zásob, co zase upraví zimní sezení. Když se při obnově díla v plodišti nepodaří udržet dost prostoru pro kladení matky včelstvo jde do zimy slabší.

Určitě velikost.
Mně to tak zhruba orientačně odpovídá, pokud se jedná o potřebný prostor, který má mít včelstvo od srpna k uložení zásob a k zimování a ne o včelami fyzicky obsednutý prostor třeba v zimě za mrazů nebo brzo v předjaří.

Jak to bylo myšleno? Stejná pozice, nebo velikost?

13. říjen 2011 9:32:16, Honza napsal:
> Na přednášce v Ostravě bylo mimo jiné uvedeno: zimní sedliště = letní
> plodiště. Vychází vám to také? H.
>

Na přednášce v Ostravě bylo mimo jiné uvedeno: zimní sedliště = letní plodiště. Vychází vám to také? H.

Mřížku jsem začal používat, když jsem se rozhodl pro výkluzy a chtěl jsem odebrat všechny polonástavky nad velkým plodištěm. Toho co zaplodovala matka v prvním polonástavku moc nebylo a tak jsem nasadil mřížku a vyndal stavební zábranu. A když porovnám zaplodovanou plochu v prvním polonástavku s plochou, která je zaplodovaná ve vystavěném podmetu, tak v tom podmetu je plodu mnohem víc. Proto se také nebráním změnit zaběhnutou sestavu na polonástavek, nástavek a polonástavek. Ten poslední horní bude stejně asi fungovat jako medná komora, kterou si včely sami přirozeně vytvoří. A s přidaným polonástavkem by mi to vycházelo i na to, že bych mohl zrušit i 10cm podmet, síto bych ovšem zachoval z důvodu větrání a kontroly spadu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: diskuze - MLM (Metoda Líného Muze)
> Datum: 12.10.2011 20:25:27
> ----------------------------------------
> Běžně vystaví odhadem 1.5 - 2 nástavky Optimalu, ale jsou včelstva,
> která vystaví i 4 - opět záleží na stanovišti a matkách. Co se týká
> trubčiny, tak mají naprostou volnost, takže staví podle svojí potřeby.
> Nějak to již nesleduji.
> Zábrany nepoužívám, protože mám nízká dna - 2 cm podmetu, včely nechávám
> stavět v nástavcích, jak jsem psal nad plodištěm. Tímto způsobem se
> vlastně včely průběžně stěhují na nové dílo (většina medu v panenském
> díle) a zespodu odebírám v době klidu, nebo na jaře při první prohlídce
> nástavky s tmavým dílem. Protože zimuji ve více nástavcích (podle síly
> včelstva 4-6 NN Optimalu), bývá první spodní nástavek (někdy i 2) s
> nejtmavším dílem bez včel i pylu.
> Co se týká rojení, myslím, že je to dáno v první řadě geny (Vigor), dále
> pak prostorem a zaměstnaností včel - mají co stavět a díky dostatku
> trubčiny v dosahu i co krmit.
> Myslím, že letošní neúspěch př. Stonjeka s LBV a trubčinou mimo plodiště
> byl právě v tom, že trubčina nebyla včas v dosahu včel, a tento časový
> rozdíl způsobil že se dostaly do rojové nálady (viz. Wright).
> Včely mě již vícekrát přesvědčily, že mají velký potenciál, a umí
> nanosit dostatek medu, ale musejí být ve formě a mít v okolí dostatečnou
> snůšku. Právě ta snůška bude asi nejdůležitější faktor pro jejich
> bezproblémové fungování.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 12.10.2011 19:31, Ale Molčík napsal(a):
> > Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na
> > volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už
> > před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která
> > podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje
> > minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o
> > tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji
> > si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že
> > postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo
> > menší rojivost.
> >
>
>
>

AM:
Nemám to vyzkoušeno, ale se sistémem dadant a mednou komorou(polonástavek) nad velkým plodištěm bych se mohl vyhnout mřížce a použít výkluz pod druhým polonástavkem nad velkým plodištěm.
-----------
Ty používáš mřížku u dadntu?
.................
MČ:
- zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru
- nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré
zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu
staré dílo pod plodištěm
- včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob
-------------------
Podepisuji. .-)
Hlavně to první je to co mě v minulých letech překvapilo, dřív jsem měl pocit, že metodiky doporučují podsazovat. Když jsem ztratil zábrany "ochladit" plodiště, bylo po problému. (po přečtení Wrighta).
Třetí - souhlas
Druhé - jo, ale těžko se odolá. A dřív jsem pár let právě roztahoval plodiště na výšku. Než jsem si přečetl Wrighta. A pochopil. A ušetřil si práci i čas. :-)

---------
Jinak jsem byl párkrát nucen vytáčet jen jednou a nechat včely od května být, a právě proto potvrzuji 1,2,3. Jde to, alepoň u nás - pozdní snůška do podletí, pomalý nástup jara.


Karel

Se snůškou problém nemám, v lužním lese je snůška od časného jara až po lípy. Když je dobrý rok tak javory, řepka, medovice z dubu a lípa. Standartně řepka a lípa. Stavění nad plodištěm vyžaduje dobrou snůšku a silné včelstvo a v dadantu, ve kterých včelařím, medník staví nahoře, jiná možnost ani není a pokud nedávám mřížku tak včely mají v plné sezóně proplodován spodní polonástavek, velký nástavek a asi polovinu dalšího polonástavku nad velkým plodištěm.
Nemám to vyzkoušeno, ale se sistémem dadant a mednou komorou(polonástavek) nad velkým plodištěm bych se mohl vyhnout mřížce a použít výkluz pod druhým polonástavkem nad velkým plodištěm.

Běžně vystaví odhadem 1.5 - 2 nástavky Optimalu, ale jsou včelstva,
která vystaví i 4 - opět záleží na stanovišti a matkách. Co se týká
trubčiny, tak mají naprostou volnost, takže staví podle svojí potřeby.
Nějak to již nesleduji.
Zábrany nepoužívám, protože mám nízká dna - 2 cm podmetu, včely nechávám
stavět v nástavcích, jak jsem psal nad plodištěm. Tímto způsobem se
vlastně včely průběžně stěhují na nové dílo (většina medu v panenském
díle) a zespodu odebírám v době klidu, nebo na jaře při první prohlídce
nástavky s tmavým dílem. Protože zimuji ve více nástavcích (podle síly
včelstva 4-6 NN Optimalu), bývá první spodní nástavek (někdy i 2) s
nejtmavším dílem bez včel i pylu.
Co se týká rojení, myslím, že je to dáno v první řadě geny (Vigor), dále
pak prostorem a zaměstnaností včel - mají co stavět a díky dostatku
trubčiny v dosahu i co krmit.
Myslím, že letošní neúspěch př. Stonjeka s LBV a trubčinou mimo plodiště
byl právě v tom, že trubčina nebyla včas v dosahu včel, a tento časový
rozdíl způsobil že se dostaly do rojové nálady (viz. Wright).
Včely mě již vícekrát přesvědčily, že mají velký potenciál, a umí
nanosit dostatek medu, ale musejí být ve formě a mít v okolí dostatečnou
snůšku. Právě ta snůška bude asi nejdůležitější faktor pro jejich
bezproblémové fungování.

Milan Čáp

Dne 12.10.2011 19:31, Ale Molčík napsal(a):
> Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na
> volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už
> před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která
> podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje
> minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o
> tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji
> si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že
> postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo
> menší rojivost.
>

Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo menší rojivost.

Přidám pár svých zkušeností:
Velikost úlu závisí předně na známých věcech, přičemž největší vliv má
STANOVIŠTĚ, a potom geny. Včely nepřestanou nosit pokud mají v úlu dost
medu, pokud mají nosit kam. Byly by sami proti sobě, vždyť nevědí
dopředu, jak se bude situace v přírodě vyvíjet a zda si zajistí dostatek
potravy. Opravdu v tom není problém, jen zajistit prostor.
Rovněž tak nejsou žádné plásty zničeny zavíječem, když včelstvo dutinu
ovládá, tzn. není oslabeno díky nějakému problému.
Praktikuji jednoduchou metodu s minimem zásahů, včely celoročně na medu
s dostatkem prostoru a přirozená stavba. Odebírám až druhou, dobře
zralou, většinou lipovou snůšku - jarní med je včel. V mých podmínkách
je jarní květový med (ovocné stromy, pampeliška, řepka), potom je
přestávka a následují lípy. Pokud bych odebíral jarní med, neměl bych
jistotu, zda včely nehladovějí.
Držím se jednoduchých a účelných zásad:
- zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru
- nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré
zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu
staré dílo pod plodištěm
- včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob

V mých podmínkách je potřeba zajistit včasné rozšiřování směrem vzhůru
(duben, květen), přičemž červnové rozšiřování již většinou nemá význam.
Jak jsem psal - záleží především na stanovišti. Někde mám úly nad
hlavu, jinde stačí třeba 6 nástavků Optimalu.
Rojí se mi velmi málo včelstev, což přisuzuji i vlastnostem Vigorek.

Milan Čáp

Dne 11.10.2011 11:10, R. Poláek napsal(a):
> "Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale,
> že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by
> tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství
> prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků
> - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje,
> ale praktické to asi moc nebude."
>
> 6 vysokých nástavků jako minimum je prostý součet zaplněných nástavků v
> případě, že se včelám ty nástavky s medem po zavíčkování vyberou. Je
> otázka, jestli by tolik donesly, kdyby se všechno vybíralo až najednou v
> srpnu. Navíc to platí pro velmi dobré stanoviště, kde je stále nepřetržitá
> snůška. V hodně špatném roce, aspoň u nás, by v květnu zaplnily 1 - 2
> nástavky 39x24 a do srpna to všechno kromě pár kilo proplodovaly.Potom by
> stačily 3 nástavky 39x24,už ve čtvrtém nejspodnějším nástavku by byly
> neobsazené plásty v srpnu likvidovány zavíječem. V dobrém roce by zaplnily
> v květnu 1 - 2 nástavky, u řepky 2 -3 nástavky a potom během června a
> července další dva. Takže by teoreticky potřebovaly až 7 nástavků.
> Prakticky si nejsem jistý, jesli by si při určitém množství medu včelky
> neřekly dost a potom by sběr sladiny podstatně omezily, i kdyby stále měly
> dost plástů na uložení zásob.
> Jak tak ale znám po těch desetiletích místní stanoviště, úplně dostatečné
> by byly 4 nástavky 39 x 24 na včelstvo neboli 40 plástů 39x24. Pokud by
> bylo stanoviště příliš vydatné, prostě by se na něm zvýšil počet včelstev.
> Co se týká rojení, podstatné je , kromě rojových let, podle mých zkušeností
> , aby v úlu bylo dost prostoru v květnu. Později se už včelstva rojí o dost
> méně.
>
> Má to něco do sebe takovéhle včelaření. Na začátku května by se prostě úly
> odlifrovaly ze zahrady někde do lesa. Doma by se místo nich založily
> odělky. Včelař by se přes léto staral jen o oddělky doma. V srpnu by jenom
> vybral med ze včel z lesa, potom zredukoval počet včelstev a oddělků, jak
> potřebuje, protože v lese by bez ošetřování byly znatelné a dost kolísavé
> ztráty včelstev. Ostatní ošetřování by bylo stejné....
> Cena za neošetřování by byla akorát nižší průměrné výnosy ze včelstva....
>

Tak tohle budeš Michale pozorovat častěji a to byl také jeden z důvodů proč jsem přešel na Dadant 448x285. Odpozoroval jsem že na rámcích výšky 232 nebo 240 se včely stahují jen do jednoho horního nástavku a na jaře se jim přes mezeru mezi nástavky s plodováním moc také nechce. Takže abych je "netrápil" s mezerou, přešel jsem na výšku 285 a těch pár centimetrů je na jaře poznat na sezení chomáče je víc roztažen a má tak víc místa pro plodování. A do spodního polonástavku proploduje až když už kvete řepka.

Teď zrovna mám tu zkušenost. Zdúrazňuji že není opakovaná. Loňský oddělek, v létě byl na 5nn. Krmil jsem ho na 4nn. Dnes jsem dával na česno mřížku a podmetem jsem sledoval včely stažené na dvou horních nástavcích. Na panenském díle ze kterého jsem točil med a vrátil jim to.

Ono to neošetřování včelstev by také muselo mít nějakou hranici a to je rojení a VD. VD je celkem v pohodě a je snadno řešitelné. Kontrola spadu po týdnu na podložce je to nejednoduší a nasadit podle situace KM není také nic náročného.
S rojením je to horší. Tady si to nějaký zásah bude žádat. Ze standartních postupů: vyměnit matku za mladou a nebo matečník a odebrat zavíčkovaný plod a včely. Odrojit je dřív, ikdyž ani tahle metoda není 100%. Na ty co by se případně chtěly rojit, jsem zkoušel několik plemenáčů, s rámkem souše a ostatní rámky mezistěn, rozvěsit na stromy podobně jako budky pro ptáky. Chtěl jsem zjistit, jestli je pátračky najdou a roj do nich zalétne, no nestalo se tak. Zastřihování křídla matky, jsem také opustil, matka zůstane sice na zemi, ale roj je na větvi a vysoko. Příští sezónu vyzkouším ten ručník na větvi,ikdyž ho nahradím síťkou na propolis, známému to letos fungovalo. To že vylétne roj na řepce je sice špatné pro snůšku z řepky, ale další snůška už není ohrožena a pokud se podaří roj odchytit, tak není nic lepšího co postaví celé nové plodiště a nanosí z dalších snůšky dost zásob na zimu. Takže využít ho není problém.

"Podle mých zkušeností by včelstva v květnu zanesla plodiště, nahoře by mohla mít prostor, ale to by jim stejně nebránilo v tom, zakládat matečníky a rojit se. Tak bychom akorát docílili rekordních počtů vylítlých rojů a následně opravdu dost velkých ztrát včelstev v důsledku nekvalitních matek (empirie)."

Včely se tolik rojí, protože výrobci matek šlechtí matky v první řadě na silná včelstva a na co největší výnosy dosažené v co největších nástavkových úlech.
Chce to prostě nekupovat otrocky každý rok nové matky, ale aspoň 5 - 10 let vybírat svoje a neměnit přitom metodiku. Potom geny hodně rojivých včelstev prostě "utečou" s roji a zůstanou jen ty geny málo rojivých. Včely se pak prostě budou rojit málo.
Jinak souhlasím, z neošetřovaných včelstev se získá až několikrát méně medu na včelstvo než z těch ošetřovaných, Jde ale o to, že na hodinu práce se včelstvy a tím myslím skutečné práce se včelami, ne jen "přehazování bedniček" rychleji než se včely v nich stačí rozčilit a útočit, může být toho medu nakonec víc.
Přirozeně je to jen odhad, musel oby se to vyzkoušet. nerojivé včely bych i vcelku měl, protože matky z venku už takových 20 let nekupuji, jen vybírám mezi svými, takže v tom by neměl být problém.

Podle mých zkušeností by včelstva v květnu zanesla plodiště, nahoře by mohla mít prostor, ale to by jim stejně nebránilo v tom, zakládat matečníky a rojit se. Tak bychom akorát docílili rekordních počtů vylítlých rojů a následně opravdu dost velkých ztrát včelstev v důsledku nekvalitních matek (empirie). Naši předci dříve vytáčeli med jednou ročně, avšak zjevně se ukázalo výhodnější vytáčet jej vícekrát (a nemyslím tím jen to, že budečáky byly prostorově malé). Nehledě na to, že zde na diskusi máme i takové jedince, kteří mají pravidelně stokilové průměrné výnosy :o). Nějak mi zkrátka uniká výhodnost takového řešení. Je asi lepší umístit do toho pole včelstva blíže k okraji a zkusit se dohodnout se zemědělcem, zda by nepovolil příjezd ke včelám (i třeba za nějaké peníze, které by se vyššími výnosy určitě vrátily).

"Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje, ale praktické to asi moc nebude."

6 vysokých nástavků jako minimum je prostý součet zaplněných nástavků v případě, že se včelám ty nástavky s medem po zavíčkování vyberou. Je otázka, jestli by tolik donesly, kdyby se všechno vybíralo až najednou v srpnu. Navíc to platí pro velmi dobré stanoviště, kde je stále nepřetržitá snůška. V hodně špatném roce, aspoň u nás, by v květnu zaplnily 1 - 2 nástavky 39x24 a do srpna to všechno kromě pár kilo proplodovaly.Potom by stačily 3 nástavky 39x24,už ve čtvrtém nejspodnějším nástavku by byly neobsazené plásty v srpnu likvidovány zavíječem. V dobrém roce by zaplnily v květnu 1 - 2 nástavky, u řepky 2 -3 nástavky a potom během června a července další dva. Takže by teoreticky potřebovaly až 7 nástavků. Prakticky si nejsem jistý, jesli by si při určitém množství medu včelky neřekly dost a potom by sběr sladiny podstatně omezily, i kdyby stále měly dost plástů na uložení zásob.
Jak tak ale znám po těch desetiletích místní stanoviště, úplně dostatečné by byly 4 nástavky 39 x 24 na včelstvo neboli 40 plástů 39x24. Pokud by bylo stanoviště příliš vydatné, prostě by se na něm zvýšil počet včelstev. Co se týká rojení, podstatné je , kromě rojových let, podle mých zkušeností , aby v úlu bylo dost prostoru v květnu. Později se už včelstva rojí o dost méně.

Má to něco do sebe takovéhle včelaření. Na začátku května by se prostě úly odlifrovaly ze zahrady někde do lesa. Doma by se místo nich založily odělky. Včelař by se přes léto staral jen o oddělky doma. V srpnu by jenom vybral med ze včel z lesa, potom zredukoval počet včelstev a oddělků, jak potřebuje, protože v lese by bez ošetřování byly znatelné a dost kolísavé ztráty včelstev. Ostatní ošetřování by bylo stejné....
Cena za neošetřování by byla akorát nižší průměrné výnosy ze včelstva....

Ovšem je to ve světě celkem běžný způsob přímo vivinutů z tipů nástavkových úlů
Způsob používaný u nás se vyvinul z potřeb malých typů úlů a ze snahy získávat jednodruhové medy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diskuze
> Datum: 10.10.2011 23:39:12
> ----------------------------------------
> Radim: "Co se týká zkrystalovaného řepkového medu v plástech, vidím jedinou
> možnost, plásty odvíčkovat, co se dá, to vytočit a zbylý tuhý med v
> plástech prostě vrátit včelám."
> ___________________________
>
> Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že
> včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu
> řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství
> prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků
> - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje,
> ale praktické to asi moc nebude.
>
>
>

Je to celkem jednoduché:
Pro podmínky prodeje ze dvora a vlastní produkce, stačí běžné kuchyňské podmínky. jedná se totiž o produkt zemědělské výroby
Pro širší použití př. mimo kraj nebo stáčení i cizích medů jedná se již o potravinu, a tam již musejí podmínky odpovídat potravinářským standardům.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: St???rna medu
> Datum: 10.10.2011 18:44:22
> ----------------------------------------
> Vážení, nevíte náhodou o nějakém aktuálním textu, který by řešil požadavky
> na stáčírnu medu? Požadované rozměry, provedení, vybavení sítěmi atd. Zatím
> jsem na žádný článek nenarazil a pouze se dočítám, že vždy záleží na
> konkrétní krajské správě. Někdy mám pocit, že taky záleží, jestli je zrovna
> ve službě Franta nebo Pepa. Případné díky předem.
>
>
>

AM:
Já plodiště netočím nikdy, a další snůška po řepce projde rovnou do medníku.
-----------------------


Já taky ne - Dadantu, jinde jsem te´d rotoval a dalo to práci - ve včelách je běžně kolem 20 kilo cementu, i když něco spotřebovali, nebo přenosily a oddělily cement od zbytku.

Ale na dadanty, tedy plodiště v celku jsme zvědav jak jim to vyjde. Právě kvůli tomu jsem krmil v září. Obávám se, že jinak by jim tam toho stravitelnéhjo v plodišti moc nezbylo.
A že by v zimě chtěly přejít na panenský NN se zásobami nad plodištěm, tak to neriskuji. (tohle bych chtěl slyšet, jak to kdo vyzkoušel u rašovské metody:-) ).Ty jsem teď dával dospod.

Takže že by to byl bezpracný systém, se mi to zas tak nejeví, ale záda letos bolí od všech. :-)

Karel

Ten včelař o kterém jsem se zmínil, žádnou řepku netočil, protože ta už byla zkrystalizovaná. To co vytočil v srpnu byla lípa. Krystalizovaný med není přece pro včely problém, jinak by nepřežily ty miliony let. A když budu vycházet z přírodního stavu nějaké dutiny, tak na jaře je květová snůška a v létě je medovice. Včely zanáší dílo od shora takže míň vhodný med(medovice) je dole a spotřebují ji jako první v době kdy se můžou ještě vyprázdnit a na květovém medu přečkají zimu. To až včelař vymyslel sistém vybrat všechno i z plodiště takže v prostoru plodiště je najednou med co tam nemá být. Já plodiště netočím nikdy, a další snůška po řepce projde rovnou do medníku.

Radim: "Co se týká zkrystalovaného řepkového medu v plástech, vidím jedinou možnost, plásty odvíčkovat, co se dá, to vytočit a zbylý tuhý med v plástech prostě vrátit včelám."
___________________________

Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje, ale praktické to asi moc nebude.

Někdy před 20 lety byl ve Včelařství zajímavý článek. Popisoval včelaření včelaře, který měl stanoviště v lese uprostřed pole, takže se ke včelám mohl dostat jen tehdy, když bylo možné po poli jezdit. Včelařil tak, že v dubnu, když bylo sucho a na poli nízký porost obilí po zimě, po kterém se ještě dalo jezdit, dovezl včelám všechny nástavky na ten rok s plásty a mezistěnami, a včely vystrojil. Po žních, když na poli bylo strniště, tam dojel, plásty s medem vybral a do včel nalil najednou cukr na krmení na zimu. A to bylo asi tak všechno. A byl s takovým včelařením spokojený. Na léčení a v zimě na kontrolu asi chodil pěšky přes oraniště...., ostatně tehdy teprve léčení varaózy začínalo a nikdo nečekal, že aerosol bude nafurt 20 dalších let.
Článek mě zaujal, protože v té době jsem taky plánoval rozšiřování včelstev a měl jsem v okolí vytypovány stanoviště taky v lesíkách uprostřed polí, kde po rozorání přístupových cest při zcelování lánů byl ten přístup jinak než přes pole taky velice mizerný nebo obrovskou oklikou. Tehdy jsem plánoval k těm včelám v případě potřeby jezdit se stavebním kolečkem, protože to jediné mohlo jednoduše projet po mezích nebo na rozhraní pole a lesa či lesem po srnčích a houbařských stezkách.

Co se týká zkrystalovaného řepkového medu v plástech, vidím jedinou možnost, plásty odvíčkovat, co se dá, to vytočit a zbylý tuhý med v plástech prostě vrátit včelám. Nemám to vyzkoušené, ale předpokládám, že v srpnu by mohly velice rychle med z těch odvíčkovaných buněk přesunout tam, kde je potřeba.

To zimování na řepkovém medu není nic nelogického a nemožného. Pro včely je to určitě vhodnější než cukr a včelař má ušetřenou práci s krmením. Při řepce mám standartně na včelstvu tři nebo čtyři polonástavky na medník a do každého se vejde cca 23kg medu. Takže jeden plný polonástavek, který nechám včelstvu bude fungovat jako medná komora. Ti co provozují mednou komoru si ji docela pochvalují a prý i včelstva jsou na jaře vitálnější. Letos jsem nechal několik včelstev zimovat na medu a na jaře si to porovnám a jestli na tom bude aspoň kousek pravdy, tak další zimování budu řešit na medu.

Zadna metodika chovu vcel by nemela byt dogma,tak jak jsou nasi vcelari zvykli.Je potreba vzit si to prospesne a pokud neco nefunguje,tak prijit na to,proc to nefunguje...Ne rict o nejake metode bez detailniho rozebrani,ze je k nicemu...Na prednasce jsem nebyl,no vcelareni ve velkem prostoru ulu je smer chovu vcel,ktery me hodne zajima a laka.55 ramku 39x24 mam odzkouseno ku sve spokojenosti(a snad i vcelek),no 66 taky urcite pujde bez spojovani.Jako kluk si pamatuju divoke vcelstvo v dute lipe,plasty pres metr sirky,a na vysku si to ani netroufnu odhadnout,v tom kmenu se dalo tancovat..JosPr

Vážení, nevíte náhodou o nějakém aktuálním textu, který by řešil požadavky na stáčírnu medu? Požadované rozměry, provedení, vybavení sítěmi atd. Zatím jsem na žádný článek nenarazil a pouze se dočítám, že vždy záleží na konkrétní krajské správě. Někdy mám pocit, že taky záleží, jestli je zrovna ve službě Franta nebo Pepa. Případné díky předem.

Anebo tedy nechává řepku na zimování, pak je ale potřeba množství rezervních souší...

"...nevytáčí jarní (řepkový med), ale až letní".
_____________________

Přednáška, stejně jako papír, snese všechno. Neslyšel jsem ji v kontextu celku, tak nehodnotím. V praxi si to ale nedovedu představit, když i propásnutí termínu k vytáčení o čtrnáct dní často způsobuje nemožnost řepkový med vytočit... Takže jedině med před vytočením nahřívat v plástech, což už zase není metoda pro každého a přináší s sebou vícenáklady (a zahřívání medu, ovšem).

Předminulý víkend byla v Ostravě včelařská výstava s přednáškami o metodách včelaření.Jedna z nich pojednávala o chovu silných včel. Přednášející – velkovčelař (přišel jsem později, takže jméno neznám) hovořil o tom, že nevytáčí jarní (řepkový med), ale až letní. Má včelstva v šesti nástavcích a zimuje na čtyřech až pěti nástavcích. Vytáčí 65 kg medu a 25 kg včelám nechává na zimu. H.

Ten včelař tu svoji letošní metodu nazval klasicky "brtnictví" a v mezičase, kdy byl mezi operacemi doma v léčení, kontroloval jen spad VD. A vyrojilo se mu každé včelstvo, ale všechny roje mu manželka chytla a dala do prázdných nástavků s rámky a mezistěnami. A měl na chytání rojů na stromě před úly zavěšenou látku, kterou má přes zimu na posledním nástavku (místo folie). A když ten roj sedl na ten hadr, tak stačilo jej odvázat z větve a položit na náběh a roj se usadil sám. A v srpnu pospojoval podle potřeby. Neříkám, že to je nějaká metodika, ale je to jen ukázka toho jak včely "nutně" potřebují včelaře.

Jinak ten princip, na začátku jara jim dát třeba tím podsazením, dostatek prostoru a ke konci léta přijít vybrat plný úl medu taky funguje. Ale jen na některých stanovištích nebo při vhodném počasí a jsou při něm přece jen poměrně velké ztráty rojením a následným oslabením a vyhladověním či nepovedenou výměnou starších matek nebo ztrátou nové matky při oplození.

No, já jsem právě za ty roky zažil už spousty diskuzí.
Obvykle to vypadá tak, že jak někdo nějakou metodu oficiálně zveřejní, tam obvykle v tom médiu si dávají pozor, aby ta metoda byla autorem zavedená, to znamená, že ji ten autor hodně dlouho zkoušel a vyvíjel, právě za těch stálých nějakých svých podmínek.
Vlastní diskuze pak nastává až po zveřejnění , něco ve stylu " já jsem to loni na 2- 4 - 8 včelstvech vyzkoušel a vůbec se mně to nepovedlo, tak ta metoda je nesmysl a druhý zase stoprocentně se to povedlo a byl obrovský výnos a včelstva jsou perfektní, perfektně to funguje"
A tak se jednotliví diskutéři obojího směru přetahují, podle jedněch to funguje perfektně, podle druhých to nefunguje vůbec..... a vyhraje potom ten, který lépe a déle píše.....
A tak se takhle roky diskutuje furt dokola, občas to utichne, občas to někdo zase rozvíří.
Zatímco bezesporu někteří včelaři, co jsou potichu, si tu metodiku pečlivě přečetli, vybrali si z ní to dobré a odvrhli to špatné a roky to používají, akorát to nikdo neví.....
Pak po dalších cca 5 letech přijde ke včelaření někdo nový... naučí se včelařit od toho včelaře, co to dobré z té metodiky používá , trošku to upraví, pár dalších let to používá, trošku o tom přemýšlí, udělá k tomu nějakou teorii, pojmenuje to a šup s tím zase do nějakého včelařského média.... A máme tady zase nějakou zbrusu "novou" metodiku s nějakým zvučným názvem, obrovský objev, a všechno se zase opakuje znova.....

Teď jsem dojel od zákazníka a venku je docela zima, tak asi i ta diskuze zamrzla. Ale témata by snad byly kdyby se chtělo. Mě by zajímalo co kdo má vyzkoušeno v praxi. LBV, Rašovská metoda,nebo nějaký jiný postup proti rojovce, přírodní chov, datum první fum. se také blíží, atd. Já se doposud věnuji klasickému chovu, ale s časem kterého mám pořád míň, musím něco změnit v postupech. Jeden kolega včelař co letos strávil dost času po nemocnicích na ten postup přišel. Než odjel do nemocnice, začátkem května, podsadil včelkám ke dvou nástavků co měly, další čtyři a když mu to zdraví v červenci dovolilo tak vytočil. A na nic si nestěžuje, medu dostatek, včely silný, čas u včel strávil jen pozorováním česna a prý o nic nepřišel. Já mu to věřím.

zamrzla???

Doporučuji např. typové chladicí technologie pro přípravny potravin CH4 E013 a větší, JDK Nymburk, pan Ing. Pospíšil. Ceník viz http://www.jdk.cz/cs/podpora/cenik

Kolego, plně s tebou souhlasím. Čím déle se zkouší tím líp. Ale měl by sis udělat pořádek hlavně u sebe. Kdyby ses touto zásadou řídil, byl bys ve všech diskuzních forech poměrně neznámým autorem. A to se o Radimovi Poláškovi rozhodně nedá říct! Myslím že 4 roky s mým počtem včelstev a nesčetným množstvím víc než spokojených včelařů jsou pro základní orientaci v problému dost postačující. Naproti tomu ti vůbec nevadí několik silně zapšklých jedinců, kteří bez jediného vyzkoušení ji zavrhují a pomlouvají jenom aby neutrpělo jejich ego. Zřejmě máš k nim dost blízko. Rád bych se mýlil. Zdraví R. Stonjek

Michale, také si myslím, že se není proč omlouvat. A máš podobné zjištění jako já, že pokud jsou někde košilky tak se do toho zavíječ pustí. Několik let jsem provozoval vysiřování, ale na jaře mi to dílo moc nevonělo, pořád jsem tam cítil síru, ikdyž jsem celou zimu měl z nástavku sundané víko a větral. Chlazený sklad je ekonomicky náročnější a pro hobby včelaře neekonomický. No a tak jsem s léty zjistil, že do díla které nebylo zakladené se zavíječ nezavrtal. S dadantem mám dílo pro plodiště a medník oddělené i velikostí rámku. Plodiště obnova každý rok 50%, proto ho nepotřebuji skladovat a medník tam když obnovím třetinu a to jen z principu abych obnovil, stačí v pohodě. Neskladovat vůbec nic do toho bych nešel, na jaře je lepší přidat mednik souší a mezistěny až potom co se snůška trochu líp rozjede.

Kvasinky to nejsou, jsou to bakterie které se podílí na rozložení cukru laktózy a vzniku kys. mléčné. Ale tento proces se jmenuje mléčné kvašení( lidově kysáni) to je ofic. název a proto jestli bakterie nebo kvasinky se může někdy splést.

Jo,jo, lepší už prozatím asi nebudu, až za dvě hodiny odjíždím na letiště, tak jsem ještě mrknul na e-maily. Dalších 6 dní budu postupně pracovně ve 4 zemích a pokud neodpadnu, tak 15.10. bych se chtěl stavět v Brně na slezinu se Zdeňkem Klímou a spol.
Vše dobré
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Metoda LBV
> Datum: 08.10.2011 09:36:50
> ----------------------------------------
> Radku, já tě nechtěl nijak nadzvihnout, ale když si to po sobě nazpět
> přečteš, tak pleteš chov trubců jako protirojové opatření, pak do toho
> zcela nepochopitelně zapleteš brtníky a to se pak nemůžeš divit že když
> tenhle galymatyáš nazveš Rašovskou metodou, že se v tom dá těžce
> orientovat. Co se týče Rašovské metody od začátku mě bylo podezřelé, jak
> ochotně autorům včelstva staví pod plodištěm mezistěny, ze svých Dadantů
> mám zkušenosti spíš opačné. Tak jsem to zkusil u 5 nejsilnějších včelstev,
> dal jim mezistěny ze svého a ještě panenského vosku a nic. V podletí jsem
> je všechny vyndal téměř nedotčené. Zřejmě proto, že včely staví i v
> ostatních nástavcích. Dále je RM o šílené pracnosti zcela zbytečně
> prováděné, když mor je daleko. Takže metodu LBV mám odzkoušenou již 4 rokem
> u skoro 100 včelstev a mohu majitelům složených plodišť jen doporučit.
> Funguje bezvadně. Rašovskou metodu považuji za pitomost zkoušet, když mor
> je daleko, navíc si o ní myslím čistě teoreticky, že má několik slabých
> míst, kde to tak úplně není.Ale to by se dalo v případě ohrožení vychytat.
> Tak hlavně ať to ohrožení je co nejdál!!! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

"Př. L casei imunitás v actimelu = Lacrumbacilus casiei, což je jedna z mléčných kvasinek. právě z reklamního hlediska se tam ta část jména "bacilus" nesmí objevit a vymyslí se k tomu to imunitás."

Dovolím si trošku oponovat, nejsem si jist, jestli ty potvory v živých jogurtech, co nám potom dělají v tlustém střevě hladší vyměšování , jsou kvasinky. Kvasinky jsou zařazením houby, zatímco tohleto by měly být bakterie.